PMDD: Když PMS není „jen PMS“. Proč je důležité o něm vědět právě v perimenopauze
PMS už asi znáte.
Znáte ale jeho těžší formu – PMDD?
Pokud právě procházíte perimenopauzou, možná jste právě získala pojmenování pro své psychické stavy.
Možná jste si v posledních měsících (nebo letech) říkala:
„Tohle už nejsem já.“
„Proč mě najednou přepadají úzkosti a strachy?“
„Jak je možné, že jeden týden zvládám všechno, a druhý týden jsem totálně rozložená?“
A možná vás napadlo i to nejtěžší:
„Jsem v pořádku…?“
Pojďme si to říct jednoduše, lidsky a bez strašení.
Co je PMDD a jak souvisí s PMS a perimenopauzou
PMS (premenstruační syndrom) zná většina žen.
Podrážděnost, únava, chutě, citlivost.
PMDD (premenstruační dysforická porucha) je jeho mnohem silnější, hlubší forma.
Není to „horší PMS“.
Je to stav, který zasahuje hlavně psychiku.
PMDD může způsobovat:
- silné úzkosti („něco je špatně… ale nevím co“, „bojím se, že se něco stane“, „nedokážu se uklidnit“, „mám pocit, že to nezvládnu“)
- depresivní propady („nic nemá smysl“, „nejradši bych zalezla a zmizela“, „už nemám na nic energii“, „proč se vlastně snažím…?“)
- podrážděnost, až vztek („proč všichni všechno dělaj tak blbě?!“, „nesnáším, jak nahlas dejchá“, „dejte mi všichni pokoj!“, „já to tady všechno táhnu sama“, “KONČÍM!”)
- pocit beznaděje („už to nikdy nebude lepší“, „takhle už to zůstane“, „není z toho cesta ven“, „jsem v pasti“)
- přecitlivělost (na lidi, pachy, hluk, svět: „tohle je na mě moc“, „nemůžu snést ty zvuky“, „všechno mě dráždí“, „potřebuju být sama v tichu“)
- pocit, že „nezvládáte svůj vlastní život“ („rozpadám se“, „dřív jsem to zvládala v pohodě, co se to se mnou děje?“, „ztrácím kontrolu“, „nejsem to já“)
Důležité je, že tyto stavy přicházejí cyklicky, typicky v druhé polovině cyklu, a po menstruaci (jako mávnutím kouzelné hůlky) často zase odezní.
Proč se PMDD často zhorší v perimenopauze
Perimenopauza (přechod) je období, kdy hormony začnou kolísat.
A to ne jemně, spíš je to někdy jako jízda na horské dráze bez bezpečnostního pásu.
Estrogen a progesteron nejsou stabilní →
a právě na tyto výkyvy je ženský mozek extrémně citlivý.
To znamená:
👉 Pokud jste měla doposud trpěla na PMS, může se zesílit
👉 Pokud jste měla sklon k úzkostem, mohou se prohloubit
👉 A někdy se PMDD objeví úplně nově
Mnoho žen si v té době myslí, že:
- „se psychicky hroutí“
- „nezvládají život“
- „je s nimi něco špatně“
Ale často je to kombinace:
hormonální změny + přetížení + dlouhodobé nepečování o sebe
Jak poznat, že by mohlo jít o PMDD
Zkuste si odpovědět:
- Zhoršuje se vaše psychika pravidelně před menstruací (některým ženám už kolem ovulace)?
- Máte v určité části měsíce pravidelně pocit, že „tohle už nedáte“?
- Přicházejí úzkosti nebo temné myšlenky, které pak zase odezní?
- Máte pocit, že dva týdny jste „vy“ – a dva týdny úplně někdo jiný?
Pokud ano, je velmi možné, že vaše tělo volá o pozornost.
Ne, nepotřebuje další výkon a tlak, žádné „ještě víc zabrat“.
Potřebuje pochopení a péči.
To nejdůležitější: Ne, nejste slabá. A nejste ani „přecitlivělá“.
PMDD není selhání.
Je to reakce nervového systému na hormonální změny.
A víte, co je na tom paradoxní?
Často se objevuje u žen, které:
- dlouhodobě fungují „na výkon“
- starají se o všechny kolem
- jsou zodpovědné, citlivé a vnímavé
Jinými slovy, u žen, které dlouho zvládaly víc, než bylo zdravé. Proto je pro ně a pro jejich okolí PMDD nepříjemným a nepohodlným překvapením.
Co vám může ulevit (první jemné kroky)
Nemusíte měnit celý život ze dne na den.
Stačí začít malými kroky:
1. Sledujte svůj cyklus
Začněte si všímat:
kdy se cítíte dobře a kdy ne
Tohle samo o sobě přináší obrovskou úlevu:
„Aha, má to rytmus. Nejsem blázen.“
2. Zpomalte (hlavně v náročných dnech)
V druhé fázi cyklu není slabost ubrat.
Naopak, je to velmi dobrá strategie pro přežití.
3. Podpořte tělo i nervový systém
- spánek
- jemný pohyb (chůze, jóga)
- omezení přetížení (hlavně mentálního)
4. Mluvte o tom
Nemusíte na to být sama.
A často už jen to, že vás někdo vyslechne bez hodnocení a odsuzování udělá víc než deset rad z internetu.
Proč je důležité o PMDD vědět
Protože pojmenování přináší úlevu.
Najednou to není:
„Totálně nezvládám svůj život!!! Jsem neschopná a k ničemu!“
Ale: „Aha, moje tělo prochází změnou a potřebuje jiný přístup.“
A to je obrovský rozdíl.
Možná to není o tom „vydržet to“
Možná to není o tom zatnout zuby a přežít další měsíc.
Možná je to pozvání:
zpomalit
podívat se na sebe jinak
a začít se k sobě chovat o kapičku laskavěji
Nejste na to sama
Pokud v tom poznáváte sebe, můžete přijít na nezávaznou bezplatnou konzultaci, kde se spolu podíváme:
- co přesně se u vás děje
- jak to souvisí s perimenopauzou
- a co by vám mohlo reálně ulevit
Žádný tlaku, žádné hodnocení.
Svůj čas si můžete zarezervovat zde: